KOUSEK Z HISTORIE
Feng shui, doslovně přeloženo jako vzduch a voda má své kořeny ve starověké Číně. První archeologické zmínky jsou staré až 6000 let. V roce 1980 archeologové odkryli hrobku v provincii Henan v Číně a ta obsahovala důkazy o různých druzích astrologických praktik feng shui.
Mrtvola v hrobce směřovala na sever a krajní linie na východě měla tvar draka, zatímco na západě tvar tygra. Stáří hrobky se datuje až na 6000 let, to hovoří o praktikování a znalosti feng shui už v neolitickém věku v Číně.
Jedna z nejstarších škol feng shui je škola forem a tvarů, založená během dynastie TANG (618-906 n.l.). Vychází z přírodních prvků, jako jsou hory a vodní útvary ( řeky a jezera). Později tuto školu zdokonalili do systému, který byl více matematicky s numerologickými principy. Expanzní nárůst tohoto systému znamenala dynastie SUNG (960-1279) a hlavně ji využívali v oblastech rovinatých a mírně kopcovitých. Během středního věku se feng shui uzavřelo před veřejností a bylo praktikované jen pro privilegované vyšší vrstvy čínského imperialistického dvora. Feng shui mistrům nebylo dovoleno praktikovat svoje znalosti mimo paláce a neuposlechnutí tohoto nařízení vedlo k jejich smrti.
Feng shui se stalo populární během pozdějších čínských dynastií, a to mezi dynastií MING (1368-164) a Qing (1644-1911). Při vzestupu komunistické vlády se feng shui stalo terčem posměchu a mnoho materiálů bylo zničeno. Přesto někteří mistři praktikovali feng shui a vědomosti a znalosti aplikovali mimo čínské komunity po celém světě.
Dnes se feng shui těší obnově a popularitě, hlavně kvůli novému ekonomickému boomu propagovanému u vícerých liberálnějších politiků ve vládě. Nové knihy, publikace a produkty se těší velkému zájmu nejen v Číně ale po celém světě.